Děláme s Bořkem zmrzky jsou strašně dobré! V minipokoji po úrazu. (Někdy vám o něm budu vyprávět...) Udělali jsme adventní věnec Po dlouhé cestě někde mezi poli ve Francii.. Na procházce s Bedříškem Brrrr to je zima Na bitevním poli není bílo, ale fouká jako blázen! Po 2 letech na lyžích ve Sv. Petru testujeme z čeho jsme vyrostli a těšíme se na Rakousko Bedříšek s tátou... áááá Boříček s Bedříškem

Letní 40cítky se dají zmáknout jedině se zmrskou! Bořík miluje číra :) a já zase jízdu na svých vozících... Čekám na citornovou zmrzku! Itálie na obzoru! Ráda nosím copánky, a pak to afro! To je prostě boží! V srpnu jsme se rozhodli že je čas se schladit u kamarádů v Irsku. Cestou jsme se zastavili v Paříži. Tyhle kolotoče miluju! A jsem v irsku u jezera. Zrovna jsou tu záplavy ale já se nedám a jdu se koupat :) Půjčila jsem si na ten studený Atlantik neopren... Vybírala jsem si pečlivě kde vlezu do vody.

Přichází doba osvícených lidí, tedy doufám že je tam někde už vidím! V dálce... Tak to je jedno z mých nej jídel. Svíčková na dvorku... Jo ty moje kámošky. To je vždycky paráda, když s nima můžu být! jo jo a když u toho můžu ještě plavat! Před odjezdem k moři jsme si s klukama z ulice trošku zapařili A u moře jsme hed vyrazili na pedllu... Byli jsme na něm pořád! Někdy i s hvězdicí ;) Děda mě taky provez... Párkrát jsme si zašli do hospody. Měli tam parádní jahodovou zmrzku! A tohle je celá naše mořská výprava...

Večerní filmy jsou fakt napínavé. Okurkou už se dokážu krmit sama! Jsem skřítek neposeda! Sice mám kanylku, ale nemusím být v nemocnici a tak řádím s Boříkem venku! Táta mi vymyslel držák na křídu a mým prvním větším výtvorem byl šnek! Antibíky si dávám třikrát deně. Mám malinký žilky tak musíme pomalinku... Půl hodinka prudy! Nej je to zaspat... O víkendu jsem potkala na ulici nové kámošky, a tak jsme počmáraly celou ulici! Jsme fakt bláznivý Každý víkend ulice ožije a já to na ní miluju! To jsou krásné křivky co? Tak a zítra dostanu novou dávku Nusíku! Hurá!

Začínáme v Plzni v obchoďáku. Daleko jsme nedojeli Bořek už chce náklaďáky v hračkářství... Dáváme oběd. První zastávka na čůrání v Německu. To jsme, ale nabalení co? Mají tu nejlepší bezbariérové záchody! Máma je nervózní, brácha si čte Babara no a já taky nevím... Injekce do páteře to asi nebude příjemný?! Když si ale pustím Prastko Pepinu, je mi hned líp! První přespání v Německu. Táta je uřízenej a Bořík má exém. Já to mám na háku... Dáme si večeři? Uvaříš nám něco Ludvíku? Nevybrali jsme úplně šťastně, mobilní nájezdy nestačili a tak museli vzít chlapi vozejk do teplejch. Moje rampa Boříčka hodně baví! Když cestujeme, máme nákladový prostor tak plný, že musí parkovat táta. S Boříkem se střídáme. Někdy jedu v sedačce a někdy v kočárku. A jsme na cestě... Oběd v Koblenz. Tedy teď jsme si koupili německýho Babara! Jupí! Máma nám ho v autě přečte. Už tam máme českýho a francouzskýho. No a sem jdeme na oběd. Vybral to Boříček. No tak takhle zlobím tátu. Pořád na mě pokřikuje: "Nejezdi tam! převrátíš se!" No, moc tomu nerozumí, teda myslím... Bez Ludvíka bychom ten první vejlet asi nedali... Našla jsem si kamarádku. Když máš žlutej vozejk jde to rychle! Když je dobrej otevřenej prostor, projedu všechno! Takhle velký lodě tu jezděj! Miluju vykopávání ďůlků! Taky to děláte se svýma električákama?! Mámu jsme občas přemlouvali do úsměvu ;) Když někdy někde na zemi uvidíte tyhle čáry, smykovala jsem tam! Vidíš tu loď! To je macek co? Táta blbne... Ludvík blbne... Vozíčkáři pozor! Když jsem k patníku přijížděla, sám zajel! Byla to docela sranda jak mě tn patník poslouchal, ale jen do té doby než jsme zjistili, že by mě s lehkostí převrátil... ...takhle vyvezl tátu. To bych byla minimálně na boku! A už jsme v Belgii! V Lutychůůůů. Přijeli jsme sem na kontrolu a dostali jsme od pana domácího plyšový potvory. Jsem alergická, ale chvilku se s nimi snad mazlit můžu no... No, zítra mám vyšetření na plicním a pak ortopedii... Mezitím co jsem na vyšetřeních, Bořík s Ludvíkem sjíždějí Lutyšské kopce! Tak to je ona, nemocnice Citadela. Jelikož je to citadela, je na pořádném kopci! Máme den volna a vyrážíme do města... S bráškou milujeme slalomy a všechyn možný zákoutí! Občas prostě musíme zastavit dopravu, protože Praha je super bezbariérová oproti některým jiným městům :D Miluju rohlíky! Na tenhle jsem měla fááákt velkou chuť!! Vrcholem výletu byla řeka a létající šušně, kterým jsme dávali francouský rohlíky, které jsou dlouhé smétáky! No fákt nekecám! Takhle se to hodí z mostu. Elá hop! No a oni to ti šušňové chytnou v letu! No fákt to uměj! :D Kolem takových obchůdků jsme jen profrceli... Škoda, když byli tak bezbariér! A už jsme na cestě do Paříže! Bereme to přes náš oblíbený statek s koníkama. Kde mají v ložnici záchod s vanou. To se musí ozkoušet! Po večeři, cvíču a kašlání... ...hurá na koníky! Místní jsou úžasní! Jestli pojedete někdy kolem Belgického Aalter, musíte se zastavit! Projížďku mi udělali zdarma a v osum večír. Moc rádi by dělali hypoterapii, ale v Belgii to tak jednoduché není. Koně mají úžasný, ale ten táta pořád povídá a povídá... prostě ten táta to je hrůza někdy ;). Tak jsem si osedlala Jana a šla se pomazlit s ostatními koníky! Tohle je Atlia, je to starý mazák a já na něm jezdila! Ráno vyrážíme směr Paříž. Za injekcí! Tak a jsme v Paříži. Ubytovaní v zahradním domku u Lucie a A jdeme na to! Fuj to jsou nervy! No a už jsem po své první injekci! Uffff!

Díky vám nebudeme v zimě tahat bahno domů! Díky za novej parkáč a novou ceduli. Modrá je dobrá :) Bořííííííííííku nešlapej mi na mojí travičku! Tady bydlím! Na ceduli se píše Dům dětí a mládeže :D Když zalejváme zeleňák musí parkovat u sousedů... Léto je prostě peckový! Hádejte, kde to jsem? V nebeském rybníku Mařánku s mým gangem. Táta si ještě pamatuje, že tu byla voda... Já mu moc nevěřím, pažit tu je krásnej! Sousedi z okolí Zbuzan začali pečovat, no, není to pecka?! Táto, jakej mám tlak v pneumatikách? Dobrý? Vyjedu? No a kdy bude teréňák? To je partička u nový lavičky, co? Ale dostat se sem se žluťákem je fakt náročný! Tráva už vyrostla, a tak jdu cvičit smyky. Někdy mi táta postříká asfalt vodou, aby to lépe lítalo :D a to si fááákt užívám! Kdo má větší oči než já?! Jo, když se s kumpánama sejdem u stolečku, je legrace :) Vyrážíme směr Belgie. Dobrodružství před námi. Máme den zpoždění, a tak jedeme první den 8 hodin. Je to fuška, ale auto i osazenstvo je super! Máme všechno hlavně tu Aku, kterou Boříček potřebuje nutně k životu. První ubytování nebylo úplně bezbariérové, ale zato parádní!!! Projížďky tu byly úplně bezva! Do štěrku jsem vyhloubila pár solidních jamek :) Zapózovala jsem s rodinkou na krásně střiženém trávníčku a ujížděli jsme do nemocnice na kontroly. Fotograf nás nezajímal, ale pekárna byla výborná! V Čechách jsme zapoměli poslat balík mým kámošům z Čakové, tak jdem na to! V Lutychu si dávám před vyšetřením rybí polívku naposilněnou! Mňamka !!! Tak jsme dopadli parádně! V únoru dostanu Spinrazu! Juppííííí. Táta nám ukazuje povodňový val řeky Mázy a začíná být zima. Ráno jsme měli královskou snídani, kterou si i bráška velice užil. Když jsem byla s rodičema v nemocnici, o Bořka se staral Petr, který teď musí spořádat dvě porce snídaně, protože tatínek má bříško jako nafouklej medvídek :) Tak tohle je Witse, nejlepší kůň v Belgii! Hned jsme se zamilovali :) Poslední zastávka před Oostende, kde jsem se narodila. Nejlepší ubytování na světě! Rovnou mezi koněma! Hrozně moc doporučujeme!!! Bořivoj se rovnou zapojil do chodu statku a začal rozvážet žrádlo koním libovým nakladačem! Máma se bála, aby mi Witse nesežral řízení, ale my jsme si rozuměly... Už se nemůžu dočkat další návštěvy! Kdo jedete s námi? Ten druhý koník trošku žárlil, tak jsem ho taky musela obstarat ;) ... S bráškou jsme to projížděli vysokou rychlostí sem a tam a pak tam a sem To je náše ubytování a hned za ním bydlej koníci. No přesně tak! Ve stejném domě :D Trampolína v zemi je skvělá, jen jsem rodičům udělala trošku vrásky poté, co jsem se na ní vjela zhoupnout se žluťákem :D Tak takhle jsme bydleli! Nevypadá to, ale bylo to nejlevnější bydlení v Belgii Ranní cvičení je vždycky náročné, a to jak pro mě, tak pro tátu. Oba to nesnášíme! Táta z ložnice kontroluje, co děláme ve stájích. Petr nás kontroluje z kuchyně. No a já kontroluji, jak ti koníci trénují! Tak tady jsem se narodila! Oostende s dvěma óó. Tak tady se prý prodle legendy někde povaloval táta s Petrem a se Štěpánem, když jsem se narodila. Prý se silniční blikačkou vylezli na všechny vrcholy! Tohle jsem projela, ale na pláž jsem se nedostala... Hned jsem zapadla. Tohle molo tu nestálo. Pěkně to tu projedeme. Bořík už nemůže, a tak se asi nese. Pískoviště to mají veliký, ale fučí tady dost studený vichr. To mám nosíček, co?! K vodě mě donesl tatínek. Má trénované paže ;) Vybíráme mušličky na náhrdelník. Poznáváte? Prší a je hnusně... No ano, jsme v holandském Wageningenu :) Tady jsem strávila s tátou a mámou první půl rok života. Na náměstí byla jakási akce... Pomocí různých semen jsme tvořili krásný obrázky. Pak jsme přespali u Japovi rodiny Kde jsem bydlela do svého půl roka. Moje úplně první boty! Právě jsme je koupili ve Wageningenu cestou z Belgie. Co jim říkate? Viděli jste Zootropolis? Jo?! Tak já jsem ten lenochod. nebo se vám to nezdá? Né jo a co opička? :D No a máme tu podzim! Listí padá a padá a já mám novou růžovou čepici! Gang z ulice Nová! A jedééém To jsme my! Už aby byl sníh nebo léto... Máme doma nové servisní schody. Když uvíznu ve výtahu, rychle mě vyprostí!

V tátově sezení se sedí perfektně, zvládla jsem i peřeje! :) Byli jsme se kouknout v Korunách stromů! To je bezbariérová pohodička! Kolem nádrže jsme se projeli na kole a napájeli se vynikající limčou... Z bráchy se stává jen tak mimochodem a z jeho vlastního zájmu asistent. Táto, je Bóža zabržděná?! Je pravda, že už mu to někdy leze krkem a tak se posadí... ...je ale nejlepší! S jeho kamarádkou Akou zvládnou všechny nesnáze Tak tady jsem se cítila trošku jako nákup v supermarketu! Já nechci do igelitový tašky! To sem kočka, viď?! Představuji vám svou milou sestřenici! Moc ráda se s ní mazlím! Na Lipně pro mě uspořádali vodačky a vodáci sbírku. Nedávno jsem konečně s tátou rozbili flašku, do které sbírali peníze. Vybralo se 13 tisíců! Nový nájezdy koupíme! Tak takhle jsme si připravili láhev s penězma a pak jsme do toho... ...skoro minutu bušili než praskla hned jsem se vrhla prstíčkama počítat bankovky, ale táta mě zadržel, že bych měla prý ruku jako ježek od střepů... Kluci a holky se svým učitelem ze ZŠ Tachlovice pro mě uspořádali parádní sbírku. Chvilku po fotce se mi zlepšila nálada a proháněla jsem je na vozíku ;) Elišáku, já tě chytím! Moje čtvrtý narozky byly super! Pozvala jsem 4 kámočky a moc jsem si to užila. To jsem to měla krásně nazdobený, co?! Táta, bráška a máma zářili, jak říká babička, jako měsíček na hnoji... Od té doby, co mám na noc ventilátor a přes den kašlacího asistenta, fučím jak severák! Kluci z naší ulice využívají mou rampu jako startovací! Joóóó léto to je bezva! Člověče nezlob se hraju fakt ráda. Můj rekord je pět šestek v řadě. Běžně si dám tři za sebou. Nikdo tomu nerozumí. Já jo mám speciální SMA sílu!

A jsme zase na cestěéééé! Tentokrát se Voječek rozhodl jet v mém kočárku :) Jsme na cestě do Jeseníků, jedeme tam za kamarádama na celý týden jupíííí! Když jsme necvičili, tak jsme trsali. Třeba: Mám boky jako skříň, jako skříň co naplat, když k tomu ráda jím, ráda jím... Jedla jsem pěkně s klukama, aby mi to víc chutnalo. a každý večer nám táta četl nějaký pohádky. Vedle mě ležel vždycky Kubík ;) No a nebo jsme byli na zahradě. Tam mají kluci různý prolejzačky, na který teda bohužel nemůžu, ale pozorovatelka jsem slušná. Na tu fotku jsem se trošku položila, aby byla pohodička. Jinak jsme tady byli na rybízu. Kuba je fakt frajer! Přeskočil plot, přelétl kolem mě a přistál až u chalupy! No fakt! Nekecám! Dohodli jsem si výlet na Praděd. Byla to parádička jen ten vysílač je dost bariérovej... Společné foto nám udělala tetička. Dole hic, tady to pěkně fučelo, rychle dolů do údolí. To jsou panoramata. Škoda, že je takový opárek. Táta říkal, že příště se vypravíme na Dlouhý Sáňe a že jsou prý naproti na horizontu. Asi kecá, žádný sáňky tam nejsou, natož sníh! Ale řekla jsem jo jo... a byl rád. Hele, mami, a to tam jako můžu, když tam nejsou zakázaný moje stopy? Pěkně jsem se srovnávala s ostatníma strojema, táta byl celý na nervy, když jsem je objížděla dokola, že prý žluťáka nemám pojištěnýho bo co? Kubíček a tetička áááách No sestup to byl náročnej, co vám budu povídat... některé členy výpravy jsem musela vzít na vozejk, jak byli vyčerpaní! Hmm a teď občerstvení. Táto, mi si dáme oběd a ty vyjeď na kole pro auto, jo! Dvakrát jsem si zajeli do Karlovy studánky pro minerálku. Bořivoj a tatínek jsou na ní úplně závislí Dali jsme si všichni, mně a mámě moc nechutná a navíc je cítit po bobcích! Nechala jsem se přemluvit a dala si pár doušků a koukejte, co to se mnou udělalo! Seklo to se mnou! Zastavili jsem se u vodopádu a táta mě donesl až k vodičce abych si mohla sáhnout jak je ledová. Musela jsem ozkoušet jestli tu taky padá vodopádem... ...minerálka a ono ne! Táta si z nás zase dělal srandu! Jsou momenty, kdy toho mám dost. Už abych tu hlavu mohla držet sama!

Trocha jsme potrénovali před výletem k moři u Vávry v baru. Až budu větší, tak budu totiž kajakářka jako Vávra! Botič je po proudu pod náma, a tak dávám koupačku ve Vltavě. Je to strašlivácky studený!!! V Českém lese je krásný tábor a táta mi tam dostal vozíček! Hodně to tam drncalo, ale byla jsem jak indiánka :) V týpku jsme bohužel nespali. Chtělo by to další baterky do BiPAPu... Na místo jsme se dostali díky svatbě Štěpány s Erikem! Bylo to super! Je tu potok s ledovou vodou a to já miluju!!! S bráchou se ráda mazlím a říkáme si manžel a manželka ;) S kámoškou Markétou, s kterou si dopisuju, odpočíváme v parku. Táto neruš nás, jo?! No a s jinou kámoškou Deniskou jsme zdrhaly tátovi a dělaly suprový lumpárny! Když stojím, jsem fakt vysoká!!! Teď jdeme k trati na třešně. Chodit každý den do stojanu je fuška, proto je dobrý si občas schrupnout! Konečně zkouším v nemocnici s taťkou TOSCU. Dali mi fialovej pokoj! Jupííí TCM TOSCA dokáže měřit hladinu CO2 v krvi a to přes malou věcičku přilepenou na nožku. No není to paráda! Získali jsme ho pro Motol díky akci Každý koš pomáhá! Konečně na cestě k moři. Zastávka Slavonice! Krásný místo se skvělou zmrzkou na náměstí. Já sem v klidu, ale kostelník si stěžuje na opletku, co mu leze do kostela :) S pánem domu Petrem. Výborně nás pohostil a krásně jsme se občerstvili před dlouhou cestou. Obídek musí být a tady měli hodně nudlí, takže dobrý! Cestovaní s tetou je super! Probereme takových holčičích věcí, to byste koukali... Naše cesta k moři byla dlouhá jak ty tetino nohy, ale jsme tu a hned v takovým pěkným domečku :) Hurá do vody. To už je naše druhá pláž. Rozhodli jsme se, že na každém místě budeme jen jeden den. Učitelka plavání Katka mi dala domací úkoly, tak je s tátou plníme. Táta na ně zapomněl, to mě trošku dopálilo! Tak jsem mu to pěkně připomněla ;) Bořík je opravdu plavec začátečník. Vody se dost bojí. Tohle je jeho maximum. No fákt nekecám, je to tak! Tři, dva, jedna teď! Koukám se pod vodu kam může táta šlápnout. Samo, že kvůli ježkům. Boty samozřejmě táta nenosí, protože je tvrďák, který je rád raněný :) Před plavbou na ostrov Korčula musíme přeplout na poloostrov Pelješac. Táta obdivuje skvostnou architekturu a já tak musím pózovat! To jsou stroje, co? Už se těším na narozky snad dostanu jednu vyšší rychlost! Bořivoj motorky prostě zbožňuje a to tak, až je z toho máma trošku nervózní! Trajekt už přijíždí a táta mi před chvilkou dal poprvé napít Coca Coly. No to bylo tóóčo, když to mamka zjistila :D Na trajektu to pro vozíčkáře moc není, příště si zaparkujeme snad líp... Vevnitř je to takříkající luxuska. Čekáme na cuc na kládě v čokoládě a nemůžem se dočkat! Je hic jak pic. Ve stínu to parádně profukuje, tak se to dá. a už vyjíždíme, za hoďku jsme v dalším přístavu Trénování jazyka je fááák důležitý a taky snad jediný zábavný protahování... To jsme už v Korčule. Krásné město, úzký uličky mají docela hladký povrch a hlavně je v nich v troška chládku, který speciálně maminka už potřebuje! To já lítám od výlohy k výloze a vozík šlape jako hodinky. Na rozpálené náměstí se nám moc nechce, takže pózuju! Vybírám si brýle... V těhle jsem fakt kočka. Co vy na to? A konečně jsme dorazila za Josefem, mou první letní láskou, a jeho super ségrama! Byla to úžasná návštěva, díky! Stane se, že i teta nemá náladu! Sedli jsme si do úžasné rybí restaurace v Drače na Pelješaci a tětě se nálada zlepšila ;) Tak tohle je ona. Kvůli ní jsme tu zastavili. Rybí polívka, kterou prostě zbožňuju!!! Celá cesta měla skončit v Černé Hoře, ale skončili jsme jinde. Kousek za Dubrovníkem na skalnatém pobřeží, které je opravdu pro vozíčkáře ideální . :D Podle mě jedna z nejzábavnějších pláží v Chorvatsku. Jsou tu rybky, chobotnice, jeskyně, velké kameny v moři tříštící vlny a na nich spousty šněčků, Vidíte je tam?! Šnečkům jsme tam udělali závodní dráhu a startovní čáru a pak jsme se s tátou vsázeli, který že bude jako nejrychlejší. Jediný přístup na pláž není zrovna ideální pro vozíčkáře. To je ta přístupnější pláž. Na začátku výstupu zpátky k autu se ještě všichni smějeme. Na konci se směju jenom já. Z ostatních teče :) Ve Vávrových brýlých se cítím hodně silně. Tady se nám hodně líbilo, a tak jsme tu zůstali dva dny. Stala se ze mě entomoložka. Všichni brouci mě mají rádi stejně jako tenhle Zlatohlávek. Často na mně přistanou sami. Bořivoj by chtěl červenýho mopeda. Žlutý plasťáček mu nestačí, mami! Ve vodě jsem to tak přehnala až se musím nahřívat o asfalt! Nechte mě tu ještě!

V Tróji jsem vylezla s tátou a Markétou na strom!! Krutý, co?! Děkuji moc holkám singlířkám za benefiční prodej lahůdek a vlastnoručně háčkovaných čepiček! Doma jsme pěkně kladivem rozbili láhev, v čem tedy táta nemá zkušenost a našli v ní 20 tisíců, díky! S Izabelkou a Václavama :) Chodíme na plavání ke Katce. Bohužel jsme zatím byli jen 2x... teď zase kašlu, tak snad příští týden znova! To jsou uličníci naší ulice! Když jsme měnili starý kurník za nový, našli jsme ježčí domeček. Jedlíka vajíček jsme přestěhovali daleko;) Takhle to vypadá když se vyspím dorůžova! Kámoška Eliška s kouzelnýma vlasama Jo kdyby jste věděli, na čem to sedím a co při tom tvořím... U dědečka ve stodole je skvělý povrch na rychlé projížďky! Bráška mi přines zelené prášky... Rychlost je mé druhé já! Terén taky zvládám. Ještě že mám takovej vozejk... kterej dělá krásný stopy všude, kudy projedu. Už přes půl roku mám nové auto, které je přestavěné pro mojí ptřebu. Vpředu vytáčecí sedadlo... Zezadu rampa Vevnitř posuvné sedadla a kotvící systém. Nemusím vylézat z vozíku, když nechci! Auto testujeme prvou dlouhou cestou do L.Mikuláše Sedím s Bořkem, asistentem a asistentem vzadu. Tedy Bořek sedí všude...Není to krátká cesta. Proto musíme pořádně zakašlat. Kašel se mě zase drží už 14 dní. Jak já to nesnáším. Vyrazili jsme na Liptov podpořit Vávru v boji o olympijádu. Bořivoj si vychutnává minerálku z pramene kousek od Bešeňové. Přijeli jsme akorát na Vávru. Hop! Hop! a je v semifinále! My můžem do penzionu. Kde si dáváme kaši. Tedy jak kdo. Někteří čuňátka si dávají tátovi prsty Druhý den je větší zima a my jsme na závodišti dřív. Začlo zase lejt. Moji koně procházejí trať... Fandila jsem, co to šlo! Vávra tam je, ale Vítek ne! Těsně ach joooo... Byla to trošku smůla a táta byl nějakej smutnej. Vyrážíme proto do cukrárny, to nám zvedne náladu! Tak tohle miluju úplně ze všecho nejvíc a smí to dělat jenom můj táta! Až tam poletím?! Na krku mám Vávrovo medaile. Zlatou a stříbrnou! Bořiík se sám začíná zapojovat a občas mi opravdu pomáhá! Před odjezdem pěkně do bahínka! Děda chtěl vylézt na Baranec, který měřil praděda, no, a já se na něho koukám z Čierného Váhu. Je to tu peckový! Trošku fouká, ale sluníčo hřeje. Pneumatiky už jsou vojetý, tak můžeme do auta! Jako společný fotky už mě moc nebavěj... zato řádit v loužích a v bahně, to jo! Bořík hodil loďku do nádrže, která se však zasekla. Naštěstí nás vedl... čerstvý mistr evropy, který loďku vypustil. :)

Zimní idylka na Kubovce. Vyrazili jsme si s tátou sjet sjezdovku. Sjížděli jsme ji fakt rychle. Příští rok chci na lyže! Tentokrát jsme to zvládli ubrzdit. V kavárničce na Palmovce. Je bezbariérová až na jeden schod. Letiště, to je velká zábava! S dědkem jsme vyrazili do kavárničky v Řeporyjích na dobroty. Cesta zpět. Mašinfíra raději pomůže překonat díru mezi nástupištěm než by použil rampu. Mám nový vertikalizátor! Bantam :) Ještě čekám na adaptér k Headpodu! Nejradši usínáme s bráškou spolu, někdy ale dost zlobí... To, když si lehneme s Pepinou, je to opravdová pohodička Miluje, když jí drbu na bradičce! Dokážu ji speciálním hmatem uspat tak, že si s ní můžeme dělat, co chceme :) Mouka přímo miluju, škoda jen, že ho přestali v televizi dávat. Nevíte, kde bych ten seriál mohla koupit? Jdeme na procházku do Chuchelského háje, pro vozíčkáře je to super! Mám nové neoprénové botky přes své ortézky a Bořivoj lítá jako blázen! Mámo, sem nevylezu, ale vyfoť mě tu! To nepřelezu, ale fotku chci! :) Před 10 dny mě skolil RS vir. Bylo to zase dramatické. Ještě, že FN Motol je jen 15 minut jízdy. Sledovat ta tři čísla je stejně nervy drásající jako sledovat Vávru na olympiádě. Je to drama na celou noc. Dopadlo to však dobře, díky plicnímu oddělení jsme už doma.

Ze starý autosedačky táta vytvořil sáně samochodky, tedy když můj koník pěkně táhnul :) Až sem ke koníkům jsme sjížděli, zrovna mám zmrzlou pusu ;) Start jsme měli na nejvýše položeném nádraží v Česku. Zrovna byla kalamita a já si dokonce vlezla do vytopené drezíny! Bořík se bál vlézt nejen do drezíny, ale i na sáňě! Vstávání po poledním šlofíku na horách je opravdu dřina ;) Cestou z Kubovky jsme se zastavili u babičky na chaloupce. Byla zima až praští, a tak jsme byli celou dobu na staré peci. Cestování po zasněžené Šumavě je krásný zvlášť, když potkáš spoustu zvířátek. Další návštěvou byla chaloupka druhé babičky v Jičíně. Díky Vám mám nový odpružený a polohovatelný kočárek do terénu s úžasným spacáčkem, který opravdu miluju! Díky!!! S opičkou Elzou jsme se zajeli podívat na skály... ...kde natáčel Vávra nový film. Pomocí hůlky jsem po cestě dávala svým zvířátkům vycvičku. Taky jsem zkoulovala s tátou mámu :) Zkoušeli jsme vyšplhat pár schodů, ale pěkně to klouzalo... Na jaře to projdeme v chodítku, už se těším! Kdo jde s námi?! To je sněžný muž! Uhlí jsme spálili a mrkev snědla zvířátka, ach jo... Takhle jsem bafla na Boříka, pěkně se leknul :D úúúááá Bořík vydržel v nemocnici jen díky dokumentům o tom, jak se dělají vajíčka... Brácha jí snad jenom vajíčka. Nevíte, kolik jich může sníst denně? Musela jsem bráchovi poradit jak se správně leží v nemocnici :) Nůůůdáááá!!! Sněhu je pořád málo... Měla jsem doma na návštěvě úžasného kocourka Pepu. Koupili jsme si nový větší chodítko a to malé jsme dali.. ...šikovné Izabelce, která krásně sedí a drží hlavičku!! To jsem velká, co? Rostu jako z vody a pořád se chvilku udržím vsedu!

Pepina potřebuje do svého pelíšku novou slámu. Ráda bych, aby se mnou spala v posteli, ale mámě se to moc nelíbí... Tak má kupku slámy v chlívečku. Pepina ze slámy a sena vylézá uplně teploučká. V poledne si musím dát šlofíčka, abych mohla řádit k večeru. S Markétou jsme si pěkně početli. Tři soubory Broučci (já) Kuřátka (žluté sukně) a Petrklíč (teta) Zpívala jsem se souborem a, i když jsem toho moc kvůli kašli nenacvičila, byla jsem slyšet ;) Benefiční koncert byl v kostele us sv.Salvátora. Toňa byla vedle mě, kdybych chtěla vzít čáru :D Koukněte, jaké máme hezké sukýnky! Hvězdy z Petrklíče kde zpívá i moje teta heč! S tátou jsme se na ně šli kouknout ze shora Byl plný kostel a zrovna to rozbalili Kuřátka. Další benefiční akcí byl kulturní večer v sokole ve Vraném. Bylo to prostě úžasný! Skvělý lidi, skvělé místo, skvělý duch! Děti z místní základní školy vytvořili výstavu na téma já! Cítila jsem se trošku v rozpacích, ale některé obrázky mám doma vystavené. Díky! Bohužel jsme stihli přijet až trošku později a už tu nebylo s vozíkem k hnutí. Večerem provázel kášpárek s rolničkami, toho jsem stihla! Místní frajeři si dávali limču a tak jsem si taky musela dát. Ke koncertu byla vynikající! Seznámila jsem se tu také s Ruth, která má úplně nejvíc vzácné onemocnění. Už jsem byla u ní doma na návštěvě a hrály jsme si na princezny! S dětma a úžasnýma organizátorkama. Díky holky! Kapela Superkaple z místní školy. Tak to byl nářez! Jejich největší hit "Škola v přírodě... byla v pohodě..." a kytarysta byl jak Pepa z Tří bratrů! Byl to skvělý večer! Na kterém vybrali neskutečnou částku na vytvoření parkovacího místa pro mé nové auto s plošinou! a po našem odjezdu v sále sledovali ochotníci hokej :)

Se strejdou to je super! Brácha Bořivoj mojí Pepinu doslova miluje a ta zase miluje mlíčko! Já umím chodit po čtyřech! Vánoční besídka ve školce byla skvělá! Hrozně jsem si to užila! Jsem speciální andílek s křídlama na bříšku :) Když chci sedím dlouho sama. Škoda, že mi ale nepodloží kolena. Takhle je to velký "záhul" na kyčle... Vánoční projížďka na kole. Na vánoce jsme byli u dědečka s babičkou a ježíšek mi přinesl víc věcí než jsem si napsala za okno! S mámou jsme dostali stejné náušnice! :) Kluk Pepa nebo Matěj už nejsem, spíš se ze mě stává princezna! Návštěva Břevnovského kláštera. Nemám ráda kostky! Je to náročný najít dobrý výlet pro vozejčkáře! Nějaké tipy? Zase mi něco vysvětluje nebo to byla pusa? S bráchou jsme jeli poprvé s vozíkem vlakem do Prokopáku... málem jsem zkratovala vozík při sjezdu ke břehu... Kamení na hody do vody jsem vozila s T148 z nedalekého lomu ;) Bořivoj slony miluje, no, a já taky. Tady to je totiž slon, který umí mávat ušima! Na cestě domů jsem potkala kluky, které jsem zatím zadarmo povozila kolem nástupiště... Už vyhlížíme vlak. Pozor tady je zastávka v zatáčce takže se vozík lehce propadne mezi vlak a nástupiště. Další den jsme vyrazili na Petřín. Bludiště v parku je skvěle vyasvaltované! To čučíte, kde to jsem co? Na "dvacítce"! Nálada na focení moc není., viď, brácho?! Jedéééém Nejlepší je všechno si osahat! Občas mi sice někde uvízne nějaká ruka... ale pořád je mám celé, koukejte! Tak takhle já umím hrabat sníh!

Tohle je moje nová plošina, má tři stanice! Takhle si tam jako najedu a zmáčknu trojku. No a pak už valím od bábi domů. Protože mám výtah, můžu sama vyrazit třeba do Motola. Teď sem jedeme kvůli ušáčkovi. Vidíte, jak leží na stolečku? Má zástavu... Už je v pohodě, tak jedeme na hřiště... Mají tu nové hřiště, tak beru mámě a tátovi dráhu.! Dostala jsem od Pavly úžasný dárek! Díky! Do Berouna k medvědům jezdíme rádi. Když chrápou, vlezeme na pískoviště. S kámoškou Ivetou chodím na Hipoterapii. Táta má rád kozla. Já zase koně :) Na návštěvě u tety Tóni. Já vás sežeruuuuuuuuu!!! S tátou držíme Movember. Když mi to dobře naštelují, dokážu pít sama ;) Kluci jsou raubíři, ale čaj vaří dobrý. Bratranec Vojta má první narozky a já ráda pomůžu sfouknout svíčku.. Po oslavě jsem se s bratránkama koukla na film a dala si POPKORNT :) Vozík má šířku 58 a futra 60 - zvládnu to sama. Proč můžou mít děti vozík až od 10let, to nechápu? Moje asistenční svině mi šeptá lumpárny! Čumáček má opravdu jemňoučký! Mám super brášku, paměťový polštář i matraci! Každý den vařím. Tady připravuji vyhlášenou lahůdku! Jsem dost přísná šéfkuchařka!

Tyhle šaty od dědečka mám moc ráda! Takhle mě táta vyfotil před ledničkou na ZTP/P :) Naše milovaná prabába si se mnou čte i když na to nevidí :) Čtení vyžaduju, to je zábava. Byli jsme v Chorvatsku u moře, ale moc jsem se nekoupala spíš jem pořád kašlala. Malování baví i bráchu, jen má barvy úplně všude. Chtěla bych takový vozíček na svou velikost a odpružený! Před výletem ke kadeřnici. Pěší tůra do korun stromů. To je můj kámoš Máťa! Zastavila jsem se u mraveniště. Málem mi vlezli do kočáru! Šupáci! Táto, já se nebojím, ještě jednou! Ještě! Ještě! Táto já se nebojím ještě jednou! Ještě! Ještě! Je to prostě parádní! Do téhle chvíle jsem se jich bála. Tady jsem zjistila, jak jsou hodný. Jsme tři, ne bratři, ale vodníci! Táto půjdeme do vody? :D Tátovi byla zima, já bych tam plavala teda doteď, ale neměli jsme kruh.. Po koupeli jsem se zahřála u mamky. Táta se prej v takový houpal jako malý. Tak jsem to taky musela zkusit. To je malá mrkvička. To dělají šupáci jako já hodně rádi! Na zemi jsou všude bobky :D

Houpačky, ty já moc ráda! Nemáte někdo starou nepotřebnou sedačku do auta? V Mammoth Hot Springs, kde jsme si lehli k Elkům... Je to sysel nebo není, před očima se nám mění. Bavit se sním není hamba... Všude se kolem nás kouří, protože stojíme na vrcholku obrovské kaldery. Ta vybuchuje jednou za 600 000 let. Naposledy bouchla před cca 600 tisíci lety... Magma, které je jen 8 km pod povrchem, a voda dělají na povrchu neuvěřitelné věci. Máří! Voda už se ti vaří!!! Pancake... ahá, proto se ten park jmenuje Žlutejkámen! Všude je cítit ten síra, viď táto:) Je tu nebezpečné chodit, aby se jeden nepropadnul, ale bizoních bobků tu je všude dost! Když jsme jeli domů, nad pláněmi Idaha se na nebi cosi začlo točit. Telefon se rozpípal a hlásil rychle pryč! Poslední zastávkou na cestě do Salt Lake byl kolotoč, a pak navečeřet a uložit do auta!.

Dostali jsme se k Velkému Slanému jezeru a je tu hic! Učím Bořivoje chodit ze schodů... Vydáváme se ke vzdálenému jezeru je přes 40°C, takže rychle! Po dobrodružném koupacím zážitku vidím první bizony! Koníkům dám trošku slámy... Naše první termální koupání! Já ráda střídám ledovou a teplou... Vybíráme ty nejlepší kameny a kontrolujeme okolí! Dostali jsme tip na skvělé divoké rybízy. Nařezali jsme si je na cestu! Měli jsme červenou... kdesi v Idaho Prašná cesta vedoucí k důlnímu městu duchů Bayhorse. Tady už se neubytujeme... Drtička ani auta už nefungují, ale krásně tu je... Po cestě jsme pokračovali strmě dál, až jsme narazili na horské jezírko, které bylo očividně plné ryb... Našli jsme si místečko, kde nejlépe vlezeme do vody... a pořádně jsme se vykoupali! Nechtělo se mi z vody, tak jsem šla ještě s mámou! Na Boříka to bylo moc ledové, a tak řádil venku. Po cestě jsme zpět, jsme se ještě zastavili podívat na lanovku z dolu. Jsme zkušení vodáci, a tak vyrážíme na řeku Salmon, která nám teče pod okny. Vystupování nám napoprvé dělá trošku problémy. Já jsem ale totálně nadšená! Nakonec jsem si v téhle vestě zaplavala i v proudu. Máma s duší trošku bojuje, ale nakonec to všechno dobře dopadlo. V městečku Stanley, které je opravdu maličké, mají výbornou zmrzku! Teta jí snědla tak moc až jí začla být zima! Takhle vypadá přívod horkého pramene k řece. Trubkama je vařící voda rozvedena do bazénků.. Sunbeam hot springs. Kamenná jezírka plná teplé vody. Bořivoj teplou vodu prostě zbožňuje! Schováváme se pod kamenem a vytahujeme horké kameny z vody. Francouzovo horké prameny nedaleko Slunného údolí... Krásně se v nich protahují nohy. Jsou nejteplejší jaké jsme zatím zkusili... S tetou je vždycky sranda V návštěvnickém centru u Redfish lake jsme si užili. Ale na pláži to bylo lepší. Voda byla velice osvěžující. Zahráli jsme si tu oblíbenou hru s kamínkama. Vyberu si ten největší, co dokážu zvednout, a pak ho pořádně žbluňknu! Nakonec jsme zkontrolovali, jestli se netopí nějaký pes. Na chatě jsem přepočítala, kolik nám zbývá peněz na cestu. Po cestě z Idaho do Montany jsme se zastavili na hřišti, kde byly nasekané pneumatiky na zemi, takže jsme byli úplně černí... Další zastávku na 6 hodinovém přejezdu jsme měli mezi poli, kde jsem si zašla na záchod. To už jsme v Bozemanu na hřišti. Byli jsme v knihkupectví. Táta si pak koupil kari a já musela ochutnat :) Tak tady teďka bydlíme. Na trampolíně! Jazyky ven! S rodinou, která nás vzala pod svá křídla. S tátou, který nás taky nosí pod křídlama... Na procházce k vodopádu. Bořík s tátou museli blíž... to já jsem s mámou všechno sledovala z povzdálí. Yellowstone!!! Mámo, a proč jsou ty stromy mrtvý? Je tu všude cítit sýra nebo síra, já nevím... Tátovi a mámě to připadá super, no, já se těším na zvířata teda... Všude je tu cítit ten sýr! Je to děsnej puch! S tátou pouštíme lodičky do vodopádu. Konečně je večer a jsme na místě, kde by mohla být zvířata! Vidloroh zatím zdálky. Pak jsme si je vychutnali i zblízka! Tak tenhle bejk mi koukal do okýnka z metru! Vysoká ve vysoké trávě. Cestou domů po deváte večer nám náhle zablokuje cestu stádo bizonů. Hrají si tu i malá telátka! :) Nejdřív přejdou silnici na jednu stranu a pak se... dva bíci rozhodnou, že se půjde zpět, a tak zastaví dopravu a počkají až celé stádo přejde zpět! Posledního mohykána se zraňěnou nohou potkáváme na mostě. Dobrou noc Yellowestone!

Já sem slečna Chiquita! Na cestě na koncert v Glenwood Springs. Bořek pořád někam zdrhá! A už spokojeně posloucháme, vedle nás sedí náš hostitel Bob :) Tady jsme to taky rozjížděli a byli jsme tu až do konce! Bob nás vzal do školky, kde jsem vyprávěla dětem, odkud jsem. Největší zábava ve školce je vodní stůl! Malovací strom je taky parádní! Zvládala jsem to sama! S tátou jsme prolezli školkový hrad a koukli se do domečků... Pojď, jdeme tam, táto!!! Táta trne, jestli nespadnu, je to otázka času ;) Poseděli jsme si chvilku i v malé zahrádce s trpajzlíkama... Bouli na hlavě už mám skoro zahojenou! Máma se mnou ob den dělá akupunktůru. Vyrážíme z Colorada do Utahu. Kde jsou ty včely? Dáváme si tipycký americký oběd... To jsme objevili z dálnice a plavání bylo zakázáno ;) Takovýma kopcema jsme se šplhali do pouště. Jedeme a nikde nikdo. Máme dost benzínu a vody? Bořín už byl na konci dne k neudržení tak se drží okýnka :) První z hodně zajímavých skal v Utahu museli jsme zastavit. Tomu říkají indiánské noviny. Zatím to nikdo nerozluštil. Táto já myslím, že vím co to je! Kolem řeky je zeleno. Tady bydleli kobojové... a dojít sem s kočárem ve 40°C dalo fušku. Tohle je oáza v poušti ze skály tu pramení voda. Indiáni tu něco namalovali, ale hrozně tu štípou komáří! Táto pryč! Táta by chtěl vidět všechno je úplně odvařenej. My uvařený. Vzádu jehly. Takových skalních útvarů jsou tu mraky. Skvělý levný motel, ve kterém jsme se koupali dva dny ;) V rohu bazénu bydlela Černá Vdova. V národním parku Canyonlands by se na nic nemělo šahat táto! áááá jdeme na vyhlídku pojď bráško! Byli jsme tu všichni a bylo tu vedro! Táto a budeme šplhat i dolů? Ty červený šutry jsou kouzelný! Delikátní oblouk Teta nás vzádu baví! Zrovna má 14 krekrů v puse! :D Jó ten nový nočník je parádní. Fakt čůrám! Bylo to tu krásný, teď zase někam kde není tak teplo...

Tak jsme ve Státech a máme půjčené veliké auto. Za mnou sedí ještě Bořík! Sedíme na terase houpajícího se domu. Fotek moc nemáme, protože se snažíme natáčet. Bořík nám pomáhá! Podobný výhled na Kansas City jsme měli z toho balkónu. Táta si užívá v pivovaru a my jsme na prochajdě. Vidím město veliké - Kansas město králíků :) Tohle je naprosto úžasné sedátko! Zvládla jsem tam být 15 minut!!! To jsou mé krásné kámošky! Byli jsme u Lauren na večeři. Já chci taky psa! A vyrážíme na cestu, před námi jsou dva dny prérie. Ještě, že je s námi teta, to je o zábavu postaráno! Konečně si dáváme ten vytoužený hamburger! Bořek by radši něco sladčího... Přenocovali jsme nedaleko obří věznice u milé rodiny. Boule na hlavě je vidět... a zase prérie... Táta nám tu trošku přibral :) Denver, pěkné město se super fontánou!

Na novém pískovišti s Marií, která za mnou jezdí na návštěvu s Elišááákem! Letící x stojící S Elišákem vyrážíme na zdrhačku po vesnici, možná pojedeme i vlakem ;) Na schovku hraju nejradši, klidně se nechám zavřít a ani nedutám :D Teď nás dva bratry Pepu a Matěje houpe bratr Honza... Vyrazili jsme podpořit Vávru a tátu na závody. Bylo to fakt Boží! Bořík snědl všechno v bufetu a teď se chystá na tátu, mámu a pak asi i auto. U trati mě nejdřív máma naučila jak fandit a pak už jsem z plných plic fandila Vávrovi! Hele, někdo jim vypustil vodu :D To je můj Boříček! Poslední tři týdny jsem měla kašel, ale už je to dobrý!

Moje nová sedačka se speciálním polstrováním, reproduktory a skvělou čelenkou! Jóóó, když to žbluňkne, to je paráda! S novým kočárkem je cestování vlakem paráda! Telefonem si zavoláme na Smícháč a portýr nás proveze výtahem :) Jedeme z akupunktury, mám to tam docela ráda a všechny už tam dobře znám ;) To je babičky stavení. Sem jezdí meditovat. Tak to máma s tátou taky zkoušeli... nasáli klid a mír, dali nám sváču, sobě kafíčko... postavili jsme hrady z písku a jeli jsme cvičit domů...

Účastníci semináře KMG, kteří mi svou přítomností udělali velikou radost.. Já jsem je však nestihla všechny, protože táta je pomalej, a tak jsme se vyfotili jen s těmi, kteří vydrželi čekat :) Benefiční akci uspořádali i tátovi studenti a tady je vidět, jak se snažili... Dostala jsem i obrázek, na kterým se houpu s kámoškou Pepinou!

S Tétéčkama občas pěkně blbnu :) Od Života dětem jsem dostala novou autosedačku... Zapadnu do ní jak do ulity. Můžu si přifouknout pod hlavou a taky poslouchat svou hudbu. Jdeme si dát pomerančouvou šťávičku! Bráška Bořík má první narozeniny a dost to prožívá. Já mu to prostě pomohla sfouknout, no... Všichni si dáváme pěkně do břicha, byl to dobrý týden. První má narozeniny Vávra, další den Bořík a pak hned máma, prostě hodně dortů! Vyrazili jsme si na výlet do Srbska, kde nám táta koupil vatu, kterou musela sníst máma sama :) Táta si dal s Jankem jitrničku s pivem a pak jsme čekali na vlak Ve vlaku to mám ráda. Tady to je Městský Slon a já ho bezpečně poznám! Sedět dokážu sama, občas jdu rychle k zemi, ale to mě někdo chytne... Byla s náma moje kamarádka Jóža Hradilková! Jo jo, Bóža a Jóža. Tohle nádraží se líbí tátovi, já tomu teda nerozumím, ale procházka dobrý... Ááááá, další ze série dortů, tentokrát s mojí oblíbenou prabábou Danou. Tak jsme si všichni poprvé ozkoušeli lázně! Byla to fakt paráda, pořád jsme mámě zdrhali do restaurace ;) Já taky umím jezdit na koni. Bořku, koukééééj! Tomu neuvěříte, tady teče minerálka z kohoutku! Strašně mně a tátovi chutná, ale máma u pití křiví pusu :) Prostě Mariánsko-lázeňská pohodička! Pletu bráchovi jeho první pomlázku, snad s ní bude spokojenej... Jo tak tohle to je asistenční pejsek Jeff... Byl u nás doma se svojí paničkou udělat fotky... Chci si taky takového pořídit!!! Na Jeffovi se dá totiž i odpočívat :)

Tak to je moje rodina Hradilků... Ředitelka Alena mi ukazuje školku, tak dávám pozor... Ráno jsem si vybrala svoje nejlepší šaty abych udělala dojem. Mám je od ježíška... Mají tady morčata, králíky, prolejzačky, pískoviště a v neposlední řadě - - blátivej kopec!

Vyrazili jsme za kamarádama do Rakous Bydleli jsme na statku, kde mají krásné koníky a strašidelné krávy! Já se jich tedy nebojím, ale nechci je vidět! Zato koníky, ty já můžu a to i když koušou :) Vyrazili jsme do kopců za snížkem! Bylo krásně, ale dost mrazivo. Táta si vzal špatný boty, a tak nás málem pustil do údolí! Konečně na sněhu! Celou cestu nás doprovázel milý starý Lumpi. Občas dokážu sedět bez opory a to i když jsem fakt unavená... Viděli jste, jak mi to pěkně svítí? Paráda co? Mám obrovskou sílu! Na stole je zohýbaná a zlomená pánvička. Kdo příjde na návštěvu, toho ráda povozím! Tahle taška se prostě nejvíc hodí na Boříka! S tátou dost často vaříme, tady zrovna válíme bramborové placky. Mám na to novou zástěru! Dáte si taky placku? Přijeďte, udělám!

Prostě to s žabákem zařídím! Ta zima je naprd. Pořád nějakej kašel. Jeden je z toho unavenej, že spí kde to jen jde... Jo, tak tady mi vybíráme vajíčka a to je zábava veliká hlavně, když je táta zapomene v kapse a pak mu musím říkat, že to co ON říká, se NEŘÍKÁ! Jó pejsci to jsou miláčci! No bráška je taky miláček, ráda ho svezu ale musím ho pevně držet ;) Těmhle všem já ŠÉFUJU! To nepřeháním, přijeďte na návštěvu a tak vás ošéfuju, že budete koukat! Tady táhnu na prochajdu bratrance Pepíka a ještě ti musím ukázat tohle, TAK DEM!

Upsee miluju a ještě víc, když za mnou přijede návštěva a pěkně se se mnou prochází! Nejdřív uděláme prohlídku bytu a pak si třeba zaskáčeme jako žabáci. Po koupání chci pokaždé hodit třísku do kamen a taky se u nich pěkně nahřívat. Tady máme zrovna pohodu s tetou. Strejda Vávra mi pokaždé přiveze z Londýna milovanou Pepinu. Tady ze sebe pomocí Pepiny dělám žabku... Cvičení na bříšku moc nemusím... Včera jsme se koukali na Nikitu a dnes nám došli náplasti s obrázkama. Musím si je pokreslit! Když brácha brečí, tak ho tahám za židličkou. Opravdu to miluje... S babičkou před adventním koncertem, na kterém jsem byla s druhou babičkou. Bratranec Pepík, brácha Bořík a "holčička" Boženka ;) Tak je to tady. Vozík jsem nastavila pomocí šroubováku. Testuje ho nejprve Bořek a pak jsem se řízení ujala já! Ovládání je opravdu skvělé, právě se točím.

Začátek měsíce byl drsný, ale prasátko Pepina a kašlací asistent nám rychle pomohli nesnáze překonat! Jó, když mám kolem sebe partu medvědů a tetu hned je všechno legrace! Občas se v noci probudím a nepřestanu vrzat, dokud mi pracující táta nepustí pohádku... Brácha si poprvé sednul, tak já musím sedět taky! Věštím vám sladký život... Byli jsme nakrmit labutě, racky a při té příležitosti se vyfotili jako turisti :)

Budu si hrát na slona jenom, když pak dostanu bombón!? Ano, táto?! Tak to je on, náš slon, tedy chobot... Zatím se zaučujeme. Teta mi lakuje nehty, já je okusuju a táta s mámou to neradi vidí. Tady vidíte trošinku jiný chobot. Tu masku, co má nafukovací lem, aby pěkně těsnila, jsem dnes prokousla :) Po prodýchání je čas na bombónovou párty!

Strejdovo sluchátka jsou prostě super! Tři čuníci jdou a vi vi vi vi víííííí Chytání slunečních paprsků na palouku kdesi na Karlštejnsku. Jsem závislý na dětech a jmenuji se Gumísek. Vyjel na nás se svou jezdkyní z lesa, byl neuvěřitelně přítulnej! Ahoj babičko, jaxemáš? Máme s bráchou novou Tatru 148! Všiměte si, že se dokážu, aspoň nachvilku, udržet na korbě :) Je to parádní, když může brácha, já musím taky! S tetou při oslavách vzniku Československa. Jdeme to oslavit na hřiště! A uuuuž slavíme! Pořádným houpáním!

Poslední týdny byly krušný, takže jsem spala kde se dalo... Dnes už mi bylo o dost líp a tak jsme vyrazili ozkoušet Upsee do terénu. Kamííííííínky a pak hned šup do blátivé louže! Táto to je zábava! Teď tam! Ne tam!

Dědo, Turecko! Jdeme smočit nohy, ne? Byla jsem na ozdravném pobytu v Turecku, prostě zívárna na pláži od východu do západu slunce! Moře je opravdu slané a tady to testuji v mých výzkumných kelímcích. V moři jsem se taky koupala, ale nikdo mě nefotil, protože to nevydrželi a museli vždy se mnou! S bratrancem Pepíčkem po koupačce v moříčku, kde nás zrovinka semlela vlna... Jinak ale pohodička. Táto, já chci na támhletu! Ne, na tuhle opravdu nemůžete, ta je od osumnácti a děti sem nahoru můžou od deseti, tak si vyberte jinou :D Jédééééééééém!! Táto rychlejš! Nádech! A žbluňk! Ještě táto jo?! (zvládli jsme to 4x a pak chtěl vedoucí manager vyhodit sympatického plavčíka z práce) Děkujeme Mohamede! Po koupeli spánek. Táto, tahej! Turečtí koně jsou divocí a teta taky! Na pokoji v hotelu na mě čekal dort se dvěma svíčkama, obě jsem sfoukla, koukejte! To mi to fouká, co? To ten mořskej vzduch! S mámou na zeleným žížalákovi. Sama! Na červený rybě!!! Já jsem princezna Mondžuš a to je můj bratříček Boříček. Právě jsem si dala kafíčko a nakrmila vrabce. Nejlepším odpočinkem je chování brášky. Při západu slunce už přichází únava a hlavně, že prý jedeme domů.

Letos jsem byla na Polysomnografii a nic moc jsem se nevyspala! V březnu se mi narodil brácha Bořivoj. Tady je ještě neškodnej, teď už mi rve vlasy! Se svým gangem ve Zbuzanských ulicích. Dostali jsme novou pruhovanou sedačku, parádně se na ní vylévají všechny možné tekutiny ;) Po ránu mi říkají, že jsem nejkrásnější a dost mě tím štvou... Jó, pro mě je adrenalín sedět na lavičce. Jeden totiž nikdy neví, kdy se skácím. Jó, moře to je naše srdeční záležizost! New Jersey Shore. Radost z ptačí rezervace na Cape May. Jé, jak tam to foukalo, to byla pecka! Na trajektu směrem k D.C. Hurá na konferenci! Americkej buldozer. No, udělala jsem tátovi radost, beze mě by tam nevlez! Miluju sbírání a žbluňkání kamínků na pláži. Walden Pond (Thoreau) Na Máně s tetou Eliškou v Roblíně. Miluju kobylky! Koupačka s mámou v lomu v Paštikách. Opravdu ráda maluju a to na všechno a na všechny! Umím býti přísná! V Doubravici na chaloupce.

Pohlednice z výletu na konferenci o SMA, která se konala v USA. Miluju samostatnost a nejradši sedím sama na lavičce. Občas se sice neudržím a pěkně si namelu, ale za to to stojí! Ty filmy jsou strašně napínavý! Pojďte se taky vykoupat! Mám tři různé kruhy. Po cvičení je člověk vyčerpaný... Jezdím s tátou měřit vodní nádrže. Tady jsme na Mirešáku. Ráda řídím dědovo auto. Co teprve až budu mít svůj vlastní električák, to bude jízda! Takhle bych klidně strávila celý den! Jen kdyby mě nechali!